RUNNÍ Zamyšlení, V.týden, V.den

WLPR|FCB|RUNNI Zamysleni

Twitter: V.týden, V.den, Pohoda. I přes to, že je mlha a sychravo. Pomalu si začínám zvykat na větší vzdálenost a začínám si víc hlídat tempo. I když v jednu chvíli se má mysl zatoulala někam jinam. Zpátky mě vrátilo zakopnutí … Tak zatím RUN

Co to vlastně je, ta TOULAVÁ MYSL a PROČ je pro nás důležitá? Ve své podstatě je Toulavá mysl, tak trochu hádanka. Nejlépe to asi vystihuje tento obrázek pána se psem.mindfulness_poster_UK Ale, v podstatě se dá říci, že toulavá mysl ze své podstaty odvádí naše soustředění od činnosti, které  se máme právě věnovat. Obvykle nás odvádí k tomu, čím se v osobním životě v tu chvíli zabýváme. K různým nevyřešeným záležitotem a k věcem, které musíme vyřešit. Zatímco tedy může naše toulající mysl nařusit soustředění od aktuální činnosti, pracuje po nějakou dobu na řešení problémů, které jsou pro nás samotné důležité. Navíc obohacuje náš kreativní potenciál například o nápady. Také nám pomáhá při sebereflexi a napomáhá nám zpracovat to, co jsme se naučili či dozvěděli. Stará se i o naše vlastní pobavení. Proto jsem se v duchu pousmál, když jsem zakopnul. Nejdřív jsem sice zanadával – EMOCE, ale pak jsem si vzpoměl na ten obrázek pána se psem a pousmál  se. Zkrátka díky toulavé mysli se nám připomínají věci, které „musíme“ v budoucnu udělat a napadají nás řešení JAK to lze provést.

Takže přátelé a kamarádi, až budete večer, doma, v klidu, jen tak sedět a koukat „do blba“, jak s oblibou říkavala moje babička, pak vězte že vaše mysl plánuje budoucnost.

Přeji vám krásný a pohodový pátek a klidný výkend

Vojtěch Novotný

Není to tak dávno kdy jsem každý den chodil do práce a budoval úspěšnou kariéru manažera korporátní společnosti. Každý den jsem se vzdělával a vytrvale pracoval i 12 hodin, abych dosáhl stanovených čísel business plánu “své” společnosti, pro dané odbdobí. Bez ohledu na naplnění vlastních potřeb a vizí. Jednoho dne, jsem souhlasil s dohodu o ukončení pracovního poměru a nastoupil na pracovní úřad. Následovalo několik měsíců, aktivního hledání zaměstnání, kde bych uplatnil svoje znalosti a dovednosti, ale s ohledem na moji “překvalifikovanost” jsem uplatnění nenašel. Díky tomu jsem čím dál více upadal do depresí a stresu vyvolaného obavami o budoucnost mojí a celé mé rodiny. Výsledkem bylo zjištění, že jsem prošel syndromem vyhoření se všemi jeho důsledky, které v roce 1974 popsal H. Freudenberg v článku "Staff burnout" v časopise Journal of Social Issues. Následovalo několikaleté období hledání příčin pozvolného procesu vyhoření, doprovázené vlastním studiem a odbornými konzultaceni. Až nakonec jsem v rámci projektu Flourish Institut vytvořil program Life Design, jehož cílem je přivést lidi k sobě tak, aby přestali hrát o své sny a aby si sami - uvnitř v sobě - uměli odpovědět na základní otázku “PROČ ráno vstávám z poslete…

>
%d blogerům se to líbí: