JAK|se naučit lépe rozhodovat a tím dosahovat úspěchu

RUNNÍ Zamyšlení, XIV.týden, V.den

“Frustrace je otázkou očekávání” Luis von AHN

Dnešní příspěvek už bude “jenom” zamykat to o čem jsem psal předchozí dva dny tedy:  PROČ|úspěšní lidé více přemýšlí o budoucnostiCO|odlišuje úspěšné od ostatních  Otázka za milion dolarů tedy zní “JAK se naučit lépe rozhodovat?”

Z části tak, že se vytrénujeme v probabilistickém myšlení. A abychom to zvládli musíme su představit různé verze budoucnosti – podržet v mysli několik protichůdných scénářů a pak vnímat všechny varianty úspěchů a neúspěchů. DecisionTak si lze vypěstovat intuitivní odhad, která varianta se spíše splní a která ne. Intuici získáme tréninkem, přemýšlením o nástahách na své cestě za svým úspěchem – vizí, nebo třeba když pomůžeme dětem tím, že si sepíšou své obavy a trpělivě si “spočítají” pravděpodobnost že se splní. Mimochodem, já jsem tohle udělal naposledy se svým synem minulý víkend, kdy po shlédnutí filmu, jsme počítali pravděpodobnost útoku robotů na naši planetu. I to je jedna varianta budoucnosti, kdy věci ještě nejsou jasné, ale postupně mohou být opravdu důležité. Připoměl jsem si tak R.U.R. od Karla ČAPKA… 

CÍL je však bez ohledu na naše metody pořád stejný. Naučit se vnímat budoucnost spíše jako mnoho možností, než jako jeden předem určený výsledek, tzn. určit co víte a co ne a ptát se sama sebe “Jaké rozhodnutí má nejlepší šanci” Nikdo nedokáže na předpovědět jistou budoucnost na 100%. Chybou však je, vyhnout se jakýmkoliv odhadům jenom proto, že prvotní pocit z jistoty je příliš silný a strach z pochybností příliš velký. A strach je opravdu silná, ne-li nejsilnější negativní emoce.

Nejlépe se tedy rozhodují Ti, kdo se nejvíce snaží představit si různé varianty výsledků budoucnosti. Tzv. malují obrazy – mentální modely, vzpomínáte si? PROČ|JE VIZE PRO ÚSPĚCH KLÍČOVÁ. V klidu, třeba u kafe, si sednou a sepíší si varianty a položí si otázku za milion dolarů “Která z variant je nejvíce pravděpodobná a PROČ?”

Přeji vám úspěšný, pohodový pátek a klidný víkend …

 

 

 

About the Author

Není to tak dávno kdy jsem každý den chodil do práce a budoval úspěšnou kariéru manažera korporátní společnosti. Každý den jsem se vzdělával a vytrvale pracoval i 12 hodin, abych dosáhl stanovených čísel business plánu “své” společnosti, pro dané odbdobí. Bez ohledu na naplnění vlastních potřeb a vizí. Jednoho dne, jsem souhlasil s dohodu o ukončení pracovního poměru a nastoupil na pracovní úřad. Následovalo několik měsíců, aktivního hledání zaměstnání, kde bych uplatnil svoje znalosti a dovednosti, ale s ohledem na moji “překvalifikovanost” jsem uplatnění nenašel. Díky tomu jsem čím dál více upadal do depresí a stresu vyvolaného obavami o budoucnost mojí a celé mé rodiny. Výsledkem bylo zjištění, že jsem prošel syndromem vyhoření se všemi jeho důsledky, které v roce 1974 popsal H. Freudenberg v článku "Staff burnout" v časopise Journal of Social Issues. Následovalo několikaleté období hledání příčin pozvolného procesu vyhoření, doprovázené vlastním studiem a odbornými konzultaceni. Až nakonec jsem v rámci projektu Flourish Institut vytvořil program Life Design, jehož cílem je přivést lidi k sobě tak, aby přestali hrát o své sny a aby si sami - uvnitř v sobě - uměli odpovědět na základní otázku “PROČ ráno vstávám z poslete…

>
%d bloggers like this: