„Svoboda znamená zodpovědnost. To je důvod, proč se jí většina lidí bojí.“ – George Bernard SHAW V sobotu jsme si připomněli 17. listopad 1939 a 1989. Listopadové události roku 1989 jsem prožíval jako student 3. ročníku SPŠ Strojnické v Plzni a člen stávkového výboru. Při sledování sobotních večerních zpráv na ČT24 mě až zamrazilo. Tématem těchto listopadových zpráv bylo to, JAK mladí lidé “hledají” hodnoty. Takové hodnoty jako jsou pravda, láska a svoboda. SVOBODA je jedna ze základních lidských a pro mne i životních hodnot. Ať už se jedná o svobodu finanční, svobodu s možností pracovat odkudkoliv, kdekoliv a s kýmkoliv. Ale také mít možnost svobodně se rozhodnout a přitom zažívat pocit uspokojení. Pro mě je SVOBODA jedna z těch hodnot, kvůli které ráno vstávám z postele. Ve své podstatě je svoboda mojí motivací![thrive_lead_lock id=’6820′]Když neurochirurgové studovali JAK se motivace projevuje v našem mozku, jistý francouzský neurolog Habib zjistil, že lidé ztrácejí motivaci kvůli emoční otupělosti. Jeho pacienti měli poškození striata. Bránilo jim pociťovat uspokojení z možnosti rozhodovat se. Jejich motivace ustrnula, protože zapomněli, jaký je to dobrý pocit, když si mohou vybrat. Tato teorie pak poukazuje na to, JAK můžeme sobě i druhým pomoci posílit vnitřní místo kontroly. Oceňujme iniciativu a chvalme motivované lidi. A začněme tam, kde máme největší míru vlivu. U nás doma – v rodinách!Měli bychom pochválit např. našeho školáka/čku, který najde vlastní řešení problému. Vím, že se to snadno řekne a hůře dělá, protože jednoho školáka – teenagera “mám“ doma. Většinou se radujeme ze sebemotivace jen do chvíle, kdy náš milovaný „teenager“ začne kašlat na pravidla. Jenže právě takto se místo vnitřní kontroly posiluje. To je to, CO nám pomáhá učit naši mysl, jaký je to fajn pocit, když má člověk na věci vliv. Pokud tedy neuplatňujeme svůj nárok na schopnost sebeurčení a neoceňujeme se za rebelskou průbojnost, naše schopnost sebemotivace tak může zakrnět. Navíc si potřebujeme dokázat, že naše rozhodnutí mají význam. Když začneme pracovat na novém úkolu nebo se chystáme splnit nepříjemnou povinnost, měli bychom se na chvíli zastavit a položit si otázku PROČ. Jakmile se totiž začneme takto ptát, z malých úkolů se stane součást větších, smysluplných plánů, cílů a hodnot právě takových, jako jsou pravda, láska a svoboda. Postupně si tak uvědomíme, JAK drobné povinnosti zesilují emoční uspokojení, protože nám dokazují, že děláme užitečná rozhodnutí a opravdu máme svůj život pod kontrolou. Vkonečném důsledku pak lidé – nejen ti mladí – přestanou hledat životní hodnoty a namísto toho je budou sami utvářet. Převezmou tak zodpovědnost sami za sebe a za svůj život …[/thrive_lead_lock]
