JAK | začít společně
Odpoledne ví, CO ráno nemohlo tušit” Robert FROST
Začátky mají silný vliv na naše živobytí. Pokud Váš dnešní výdělek závisí na míře nezaměstnanosti a době, kdy jste začínali pracovat a ne na míře nezaměstnanosti dnes - začít dobře a začít znovu - někdy prostě N E S T A Č Í .
Někteří z nás začínají s kariérou za slabé ekonomiky. Ti, kdo neměli štěstí, trpí poklesy trvalých příjmů, které přetrvají deset let. Nejvíce jsou při tom zasažení praconvníci s nejnižší kvalifikací. Ale i absolventi během recese hůře nacházejí pracovní místo, takže aspirující manažeři s větší pravděpodobností nastoupí na pozici v menší soukromé firmě s menšími platy a kratším žebříčkem hierarchie. To má vliv také na to, že absolventi z období recese uplatňují spíše konzervativní styl řízení. Hlavní dopad je v osobní rovině, a to ve vnímání pomalejšího začátku, zvláště v době oživení. Ani na úrovni individuálního doporučení není jisté, zda se lidé z pomalejšího růstu zotavili natolik, že si den po svých narozeninách najdou nové místo.
Většina lidí dělá to stejné. Pokud chtějí změnu v práci, dívají se na volná pracovní místa a hledají zaměstnání, které by podle všeho byli schopni získat. Popravdě, jde o jeden z nejhorších způsobů JAK změnit práci a také má nejnižší míru úspěšnosti. Jde o pouhé lapání po čemkoli, CO je na dosah a je velice nepravděpodobné, že takto plánovaná změna povede k dlouhodobé spokojenosti. Pokud opravdu chcete změnit práci – a nemusí jít přímo o změnu zaměstnavatele či změnu ve vaší kariéře, nemůžete vědět CO za změnu chcete, dokud nezjistíte, CO byste mohli chtít. Ptejte se sami sebe, zda opravdu chcete změnit profesi, zaměstnvavetele či dokonce obor. Obrovské množství lidí se totiž zasekne na první dokonalé nebo jediné myšlence, která vyřeší problém, zodpoví otázku a dostane je ze situace ve které se právě nacházejí. Přesvědčení o existenci jediné správné myšlenky vede k obrovskému stresu a nerozhodnosti.
Odhadem v práci za celý život strávíme zhruba 90 – 120 tisíc hodin a nebaví-li vás vaše práce, pak s vaším životem to nebude o nic lepší. Pokud, se ale opíráte o vaše silné stránky, jste často ve stavu plynutí – flow, pak vás danná činost nabíjí aenergií a domů se vracíte s vyšší hladinou energie než ráno před odchodem. Je tedy důležité věnovat pozornost tomu JAK moje práce odpovídá mým hodnodotám a prioritám – JAK souvisí s mojí osobností a s tím v CO věřím. JAK tedy zjistit, které typy pracovní činnosti mne motivují a které ne? Vždyť den, je plný mnoha okamžiků. Některé z nich jsou skvělé a některé zase nestojí za nic a většina je někde mezi tím. A protože jsem jako většina lidí, také jsem podobným věcem něvěnoval příliš velou pozornost až do doby vyhoření. Takže?
Pak je tu jakési jádro pozornosti – kognitivní sval, umožnující nám sledovat nit nějakého příběhu, dokončit úkol, učit se, nebo tvořit. To vše nás stojí energii. Mozek je totiž velice hladový orgán, který vyžaduje obrovský přísun energie. Ze zhruba dvou tisíc kalorií, které za den přijmeme, spotřebujeme na provoz mozku pět set kalorií. Nelze se tedy divit, že způsob jakým investujeme svou pozornost je zcela rozhodující. Ať již ve vazbě na naše počínání, ale také ve vazbě na dostatek či nedostatek naší energie během dne.
Teprve když přestaneme být ve stavu flow, po ukončení činnosti, nebo v okamžiku jejího přerušení, můžeme si dopřád pocity štěstí. A když je báseň dokončena, nebo teorém dokázán, dostaví se příval pohody a uspokojení.” Zjednodušeně řečeno při prožitku flow lidé zapomínají na sebe samé, přestávají vnímat čas a splývají s tím, k čemu je upřeno jejich vědomí. Dále CSIKSZENTMYHALYI uvádí: “Ke stavu flow, nevedou žádné zkratky. Musíte naopak zapojit své nejlepší vlohy a schopnosti, abyste toho stavu dosáhli.” Martin SELIGMAN jestě dodává: “Pro dosažení zaujetí je tudíž velmi důležité, umět identifikovat své silné stránky a naučit se je ve svém životě více využívat.”